Moje poselství pro rok 2024 je ZŮSTAT SÁM SEBOU.
Zůstat sám sebou znamená uskutečnit nejhlubší pravdu, která se ukrývá pod povrchem. K projevení této pravdy potřebujeme především upřímnost, odpovědnost, odvahu a celé srdce.
Lží už bylo dost. Jsou všude kolem nás, ale také v nás samých. V určitém stádiu vývoje byla lež součástí přežití, ale dnes se stává tato temná stránka naší duše nepotřebnou, nadbytečnou, toxickou… Představ si lež jako provaz omotaný kolem svého těla, provaz ti brání v pohybu vpřed a nutí tě zůstávat ve svém vlastním vězení. Naproti tomu upřímnost k sobě je cestou z utrpení, jehož původem je nepřijetí sebe sama se vším, co je moje a patří ke mně jako celistvému člověku v Bytí. A proto je upřímnost k sobě zároveň přímou cestou ke svobodě. Svobodu jsme v minulosti často vyměňovali za jistotu, protože jsme se potřebovali zbavit svého vlastního strachu. A strach, ten je pouze výsledkem naší nedůvěry ve Vesmír, jeho moudrost a laskavost. Dokonce jsme uvěřili tomu, že nás Vesmír, jenž vzal na sebe podobu Stvořitele, Boha, trestá. Můžeš říct, že Bůh je otec? Pokud ano a jsi-li rodič, dovedeš si představit, že pošleš své dítě do Pekla…? Strach je nedostatek lásky a ten žádnou pomyslnou jistotou nelze nahradit. Tak už se přestaň vymlouvat! Právě teď je ten správný čas zbavit se všech lží a… nadechnout se!
Nikdo není odpovědný za tvůj nynější stav, pouze ty sám. A to je skutečná odpovědnost. Pouze přijetím této odpovědnosti jsme schopni změnit všechno to staré, nepotřebné, co nás tíží. Pokud házíš vinu za svůj život na druhé, nemůžeš přece čekat, že viník převezme odpovědnost za tebe a zbaví tě tvého utrpení!
Vždy, opravdu vždy, to nakonec bude na tobě. A čím dříve s tím něco uděláš, tím lépe pro tebe.
A odvaha? Rozdíl mezi odvážným a zbabělým není v tom, že jeden nemá strach a druhý strach má. Skutečná odvaha spočívá v tom, že si svůj strach uvědomuješ! A teprve, když si strach připustíme, teprve tehdy, s tím můžeme něco dělat.
Obavy můžeme přetavit v bdělost, pokoru a důvěru, a s těmito průvodci se vydat na cestu...
Nejdůležitější je první krok, pak už to půjde…
Nejlepším průvodcem našeho života, kompasem, který ukáže vždy správný směr je tvé srdce. Cesta, která nemá srdce, postrádá to nejdůležitější, co skutečně potřebuje. Srdce je domovem naší duše. Jen tam, se opravdu cítíme dobře, jen tam jsme skutečně v bezpečí.
Za rok budou mnozí zase říkat: Toto zase uteklo. Ale už se nikdo nezamyslí nad tím, co to vlastně zase uteklo! Tento následující rok přináší výzvy a příležitosti. Je na každém z nás, jestli je využijeme, nebo promarníme. Tak je to prosté…
Zbývá jen poslední krok. Poslední krok, který je zároveň krokem prvním.
ROZHODNI SE, nikdo to za tebe neudělá. Rozhodni se být vždy a za každých okolností SÁM SEBOU.
Ať ti následující rok neuteče.
Šťastnou cestu...
S láskou a pokorou
Petr